Interpelace

08.07.2015 11:51

 

 

Bc. Čáp se zeptal Mgr. Šefčíkové v jakém stavu je situace s aktivní záplavovou zónou u Svépravického potoka a zda je schopna vydat závazný program prací vč. informací, kdy bude tato záležitost vyřešena.

Na dotaz odpoví Mgr. Šefčíková písemně.

 

Ve věci přepočtu zátopových čar aktivní zóny záplavového území v oblasti rybníka Paleček sděluji, že revize již byla provedena v květnu 2015, ing. Jiřím Hybáškem. Obdrželi jsme ji na náš odbor OŽPD dne  2.6.2015.

Jedno paré revize bylo zasláno s žádostí o spolupráci na MHMP ing. Karneckimu na odbor ochrany prostředí (po telefonické domluvě).

 

Žádný závazný program prací ani další bližší informace k věci není v současné době MČ schopna vydat právě z důvodu, že bude probíhat spolupráce s MHMP. Zrušení či zmenšení aktivní záplavové zóny je v moci MHMP, nikoliv zdejší MČ.

 

 

Bc. Čáp se zeptal Mgr. Šefčíkové k článku publikovaném v červnovém HPZ na:

1)    Kdo podle Mgr. Šefčíkové účelově zaměňoval slova revitalizace a vykácení.

O účelovosti jsem nehovořila. Myslím, že nejsilnější slova pro kácení byla použita v článku Dendrocida v Horních Počernicích.

Autorkou byla paní Mgr. Dana Bočková. Píše o stromech určených k vykácení. Rozdíl mezi vykácet a pokácet vnímám tak, že v prvním případě se jedná o definitivum bez náhrady, ve druhém lze předpokládat novou náhradu (v lesích se běžně kácí, ale také se dosazuje.) Dendrocida je už hodně silné slovo,  protože nás napadá ze záměru úplného a definitivního zničení stromů bez náhrady. To je ještě horší než termín vykácení.

Dále se termíny masívní kácení či vykácení objevovaly v článcích Mgr. Evy Cudlínové, pana Hoška a paní Hájkové.

 

2) Proč uvádí v článku realizaci vodních prvků, když na územním řízení dne 3.2.2015 bylo řečeno, že vodní prvky v rámci projektu nebudou realizovány.

Projekt jsem měla v ruce poprvé před asi 3 lety a v původním projektu byl naplánován umělý závlahový systém, přívod vody a dětské pítko. Pro velkou finanční náročnost byly tyto prvky nakonec vyřazeny. Instalaci pítka a WC jsme realizovali v parku Ratibořická, plánuje se v parku Jizbická, takže jsem o něm hovořila i v souvislosti s Nolčovým parkem.

3) Kdo podle Mgr. Šefčíkové zavinil, že se celý projekt nemohl včas realizovat. Zaměstnanci našeho úřadu nebo Spolek Chvalská, který na chyby našich úředníků upozornil.

Stále tvrdím, že za současný stav musí převzít zodpovědnost spolek Chvalská, který podal žalobu proti kácení, čímž se nestihlo začít s projektem v době vegetačního klidu. Opakovaně zmiňované chyby v projektu byly již dávno odstraněny. Magistrát neodmítal projekt jako takový, ale upozornil na technické nedostatky v žádosti. Sám pomohl s formálním napravením některých bodů.

4) Jestli je  

Mgr. Šefčíková dostatečně informována o plánovaných výzvách v operačním programu životní prostředí konkrétně o prioritní ose 4, specifické 4.4 Zlepšit kvalitu prostředí v sídlech

Výzvy z nového operačního programu životní prostředí 2014-2020 jsou vyhlášené a žádosti se začnou přijímat od 14.8.2015.

Podrobné informace jsou na stránkách OPŽP www.opzp.cz.

Prioritní osa 4 – Ochrana a péče o krajinu a přírodu, konkrétně Oblast podpory: 4.4 - Zlepšit kvalitu prostředí v sídlech není určená pro Prahu.

Je vyhlášená konkrétní 15. Výzva MŽP z OPŽP (pro oblast podpory 4.4), kde je konkrétně uvedeno, že výzva je určená pro celé území ČR, mimo území hl. města Prahy.

V Pravidlech pro žadatele a příjemce podpory z OPŽP 2014 – 2020 v oblasti podpory 4.4 do oprávněných žadatelů městské částí hl. města Prahy rovněž nejsou zařazeny (na rozdíl např. od prioritní osy 3 - Odpady a materiálové toky, ekologické zátěže a rizika – kde zařazené jsou)

 

V televizi jsem asi viděla stejnou reportáž jako Vy, která vyvolávala dojem, že dotace na parky ještě budou. Tyto fondy ale budou použity na odstranění problémů dopravy – emise, hluk, tichý asfalt, bariéry apod. Dále se  připravují tzv. měkké projekty na výchovu, vzdělávání, sociální oblasti….

 

Děkuji za uveřejnění, Alena Šefčíková